Hlava vám třeští, moc jste tuto noc nespali, nebo aspoň přerušovaně. Zároveň se vás dotkl komentář kolegy (nebo partnera/ky), přišel vám necitlivý a museli jste se moc přemáhat, abyste zůstali v modu dospělého a nerozsypali se jako domeček z karet. Poslední dny jste nenaladění, vyčítáte si kde co, přes pracovní nedokonalost po chyby ve výchově vašich dětí (nebo si doplňte dle vaší současné situace). Snažíte se zachytit nějakých styčných bodů, které si pamatujete z vlastní terapie, ale utíkají vám mezi prsty a cítíte, že se jedna vaše část, která si nevěří, hlásí o slovo.
Jedna z prospěšných věcí je určitě pracovat na své sebehodnotě třeba v psychoterapii, věnovat se tomu, jaké vzorce si nesete z dětství, jak se můžete posílit a všimnout si vašeho sebezpochybňujícího mechanismu.
Anebo se můžete jít projít, rychlou chůzí, během nebo jízdou na kole, na běžkách, si vyčistit hlavu, prodýchat se, srovnat si v sobě myšlenky a pocity. Probrat svoje trápení s blízkou spřízněnou duší.
Další velmi prospěšná strategie, hlavně ve dnech, kdy jste se totálně vychýlili ze svého středu, a kdy se cítíte spíš vyčerpaně, je uklidnit především svoji přehlcenou nervovou soustavu.
Jak víte, je to jeden z důvodů, proč si připadáte zmateně, nerozhodně, neefektivně a možná začínáte pochybovat o svém duševním zdraví.
To vše se nám hypersenzitivním lidem může stát a je velmi nepříjemné, když v tento moment narazíte na někoho, kdo vám rád podá necitlivé vysvětlení toho, co se s vámi děje. Vám se neuleví a dost možná vám spíš zaseje ještě více pochybností.
Naopak je v takovém stavu dobré si po obědě vytvořit prostor pro sebe a jít kamkoliv, kde můžete být v klidu a mít 20 minut zavřené oči. Nemusí to být postel, ale jakékoliv místo, kde je vám příjemně (klidně i v kanceláři, parku, na zápraží domu, když je hezky, na příjemném gauči či lenošce).
Ideální by bylo, kdybyste usnuli, ale nespali déle než 20 minut, aby se vám potom nerozhodil spací rytmus. Je to neuvěřitelné, ale někdy stačí i jen 5 min krátkého spánku, abyste se uklidnili.
Po takovém občerstvení, kdy se vaše nervová soustava má prostor uklidnit, se najednou na vaše problémy podíváte úplně jinou optikou. Je to opravdu často naše přehlcená nervová soustava a ne neuróza, která způsobuje, že jsme roztěkaní, nesoustředění a nevíme, co se sebou. Neuróza se z toho vyvine (nebo přiživí) v momentu, kdy se snažíme tento stav přebít tím, že na sebe ještě víc tlačíme. Vyčítáme si, že jsme méně odolní a křehčí než ostatní.
Není to ani asociální, naopak, můžete tím právě předejít dramatičtějším řešením, kdy právě ve stavu podrážděnosti, nemáte daleko k tomu říkat druhým věci, které nevycházejí z místa vaší rovnováhy a středu a které druhým i vám potom ublíží. Pokud o tomto vaše okolí neví, vysvětlete jim, co je hypersenzitivita a že často je váš stav způsoben právě nabuzením a ne tím, že byste byli nedůvěřiví nebo komplikovaní. Může to být opravdu jednoduché, potřebujete si prostě odpočinout.
Není to ani způsob, jak zaspat svoje problémy, jde jen o uklidnění své rozjitřené nervové soustavy. Pokud vás totiž něco opravdu trápí a žádá si to řešení, tak to určitě nezaspíte, ale bude potřeba se na to podívat a řešit to, ale to už je jiné téma.