V některých situacích vám silně buší srdce, červenáte se, máte pocit jako byste byli v mlze, nemůžete si pořádně vybavit, co vlastně chcete říci.
Připadáte si zmatení a slýcháte, že máte strach, že se bojíte. Naučíte se potom takovým situacím spíš vyhýbat, nebo se jim nevyhýbáte, ale přetrpíte je. Není vám v nich ale vůbec komfortně a máte dojem, že nejste úplně normální a ptáte se sami sebe, proč druzí působí tak suverénně.
Hypersenzitivita nás učí, že se nemusí jednat jenom o strach, který v takových situacích můžeme zažívat. Strach z toho se projevit, vůbec si uvědomit, co vlastně chcete druhým sdělit.
Může se jednat také o vysoké nabuzení, které se projevuje červenáním, třesem, zrychleným tepem, tuhnutím svalů, pocitem, že jste v mlze, že máte žaludek na vodě. Můžete si všímat zmatenosti, nejistoty, nesoustředěnosti.
Elaine Aron, psycholožka a výzkumnice, která se hypersenzitivitou výhradně zabývá, popisuje dvě reakce naší nervové soustavy, když na nás působí moc stimulů. Jde o přehlcení, stav kdy se „vypneme“ a přestaneme být přítomní. A o stav nabuzení, který je často vnímaný jako strach.
Pro vysoce citlivého člověka může nabuzením být jen to, že vyjde z domu a jeho mozek už začne intenzivně vnímat všechny podněty. Schválně si toho všímejte, co vše na vás působí a jak na to vaše tělo reaguje. Zaznamenáme každou drobnost ve svém okolí a nevěnujeme tomu vůbec pozornost, není tedy divu, že když pak přijdete třeba do práce nebo někam, kde je hodně lidí, jste už úplně vystresovaní.
Často si myslíte, že k nabuzení došlo, protože máte strach, a často to tak vnímají i druzí podle vaší reakce, že se něčeho obáváte.
Když si myslíte, že máte strach a ještě vnímáte takovou odezvu u druhých (nechápavé nebo hodnotící), začnete se ještě více nabuzovat. Můžete reagovat tak, že se takovým situacím začnete vyhýbat, místo abyste v nich zůstali a počkali, až se uklidníte a začnete mít svoje prožívání a situaci více pod kontrolou.
Někdy se samozřejmě jedná i o strach, ale právě tím, že se teď budete zaměřovat spíše na uklidnění vašeho nabuzení, můžete lépe odlišit z čeho vaše reakce nejspíš vychází. Pokud je strach přenesená zkušenost z minula, tak se i níže zmíněnými návrhy můžete dostat více do přítomnosti.
Jak by mohlo vypadat uklidnění a kontrola vašeho nabuzení?
Nejprve si začít všímat, co všechno na vás vlastně působí? A ano, opravdu hodně podnětů může být i cesta tramvají, natož pak pracovní meeting, rušná společenská akce apod. Pokud si všimnete, že mluvíte zrychleně, nebo výše zmíněných příznaků, či jiných, které pro vás znamenají, že jste nabuzení, tak k tomu právě dochází.
Už jen to, že si toho všimnete, povede k tomu, že od situace poodstoupíte. Můžete na chvíli zavřít oči. Velikou část podnětů získáváme zrakem a když oči zavřete, tak se uklidníte. Všímejte si svého dechu, přestaňte se předklánět a pohodlně se usaďte, opřete se. Napijte se. Mlčte.
To vše se může zdát jednoduché, ale způsobí velikou věc. Uklidnění vaší nervové soustavy. Zkoušejte a hledejte, co vás konkrétně uklidní.
Někdy stačí i jen vědomí toho, že se nemusí jednat o strach, ale nabuzení a to vás přivede k většímu klidu. Třeba jste jako hypersenzitivní děti mnohokrát v minulosti v situacích, kdy jste byli přehlcení podněty, neměli při sobě někoho, kdo by vás uklidnil. Třeba vás vaše okolí ještě více nabuzovalo. A vy si do přítomnosti nesete nejen přehlcení ale i strach a poselství, že jste vadní. Nejste. Jen je vaše nervová soustava přehlcená a vy teď můžete pro sebe začít dělat to, že ji budete uklidňovat.
Díky tomu můžete i přehodnotit svoje zkušenosti z minulosti, různé faux pas, kdy jste třeba udělali a říkali něco, kdy jste se necítili vůbec v rovnováze.
S tendencí k tomu, že se vaše nervová soustava přehltí a nabudí jste se narodili a úplně ji nezměníte. Můžete s tím ale počítat a začít více sledovat, co všechno na vás působí a zpomalit, netlačit tolik na sebe, dávat si mini pauzy, kdy se podíváte do sebe a zase ven k druhým. Budete pak cítit více energie a budete více přítomní.