Vaše hlava často jede na plné obrátky, tělo máte stažené a nejste v přítomnosti. Máte toho často tolik na mysli i na duši, že stačí jen kapka a vy se rozsypete. To potom ještě ubere už tak křehkému sebevědomí.
Kromě toho, že pomáhá, když si uvědomujete vaši vysokou citlivost, vaše prožívání a emoce, potřeby, můžete také využívat vaše tělo a kontakt s ním, abyste se vraceli k rovnováze.
Když vezmete v úvahu, jak pracuje vaše nervová soustava, že se rychleji přehltí podněty z okolí i podněty zevnitř, je jasné, že v obdobích, kdy jste vystavení většímu stresu (návštěvy, meetingy, ale i třeba nyní nejistota koronavirová), se budete více od vašeho středu vychylovat. (A ono už jenom to, že jsme hypersenzitivní znamená, že se od našeho středu vychylujeme).
Buďte k sobě hlavně vlídní a berte to jako součást vašeho hypersenzitivního života. To, že tento váš rys máte tendenci odmítat, víte, teď pro to abyste se cítili lépe, se učíte jej vědomě přijímat a počítat s ním.
To, co hodně pomáhá v tom, abyste znova byli v rovnováze, je kontakt s vaším tělem. Můžete zkusit malé cvičení, ke kterému mě inspiroval Martin Sedláček, terapeut, zabývající se prací s tělem.
Sedněte si na židli tak, abyste měli rovná záda a jejich celou plochou se opírali o opěradlo židle. Nohy mějte na zemi, abyste cítili kontakt se zemí (bez bot). Zavřete oči a jen pár minut prohlédněte svým vnitřním zrakem (tzn. uvědomujte si) celé tělo. Dýchejte až do břicha a přirozeně. Kde cítíte napětí, kde vnímáte měkkost a energii. Jen si to uvědomte a přitakejte svým tělesným prožitkům a řekněte si: ahoj, moje tělo, tak dnes se takto cítíš. Nespěchejte a provádějte to pomalu.
Podobně, jen krátce, si můžete uvědomovat své tělo v průběhu dne, pěkně si stoupnout, abyste cítili dobré uzemnění, narovnat se, otevřít hrudník. A vnímat svůj dech a to, jak se ve svém těle cítíte.
Gestalt terapie, a konkrétně její přední představitel Robert Resnick říká, že dech je největším zdrojem naší sebepodpory – toho, abychom vzali kontrolu nad svým prožíváním a myšlením. Kolikrát se nám v životě stane, že se máme setkat, nebo se setkáme (a může se to někdy stávat docela často) s někým, s kým jsme nervózní. Když na to ale budete myslet a zaměříte se na svůj dech, tak se najednou můžete cítit jistější a méně pod nadvládou vašeho stresu z daného člověka či situace.
Někdy máte tendenci si hlavně všímat těch nepříjemných prožitků, ať jsou to emoce nebo tělesná bolest a nekomfort. Zůstáváte pak s nimi moc dlouho. My hypersenzitivní zrovna nemáme problém s tím jít do hloubky těžkých emocí a tělesných bolestí. Je pro nás ale výzva si uvědomit i tu druhou polaritu a tu také hledat.
Jak se najednou promění vaše prožívání, když si uvědomíte, že kromě stažení na krku, cítíte otevření a klid na hrudi. Že kromě těžkého a nepříjemného, si uvědomujete klid a příjemno. Může tam být oboje a můžete si odpočinout od toho těžkého a třeba se vrátit k tomu těžšímu už s větším klidem a nadhledem.