Vnímáte všechno ve svém okolí? Když přijdete do místnosti, kde je vydýchaný vzduch, hned si toho všimnete a musíte vyvětrat? Na jaře vás přitáhne vůně rozkvetlých stromů? Nevyspíte se dobře v místě, kde je hodně lidí, nebo když pod okny jezdí tramvaj? Cítíte se často unavení a přehlcení? Občas se vám stane, že se rozbrečíte v situaci, která je pro vás náročná? Prožíváte silně divadelní hru nebo film, které s vámi rezonují, stejně tak i další uměleckou tvorbu? Máte rádi své blízké a často na ně myslíte? Někdy se až moc trápíte vztahy? Nedokážete se rychle rozhodnout a dělá vám často problém se vyznat ve svých pocitech? Jste diplomatičtí a upřednostňujete spíš potřeby ostatních? Když jste delší dobu v rušné společnosti, cítíte se vyčerpaně nebo zmateně? Připadáte si někdy vypnutí? Někdy se vám v rozhovoru stane, že zapomenete, co jste chtěli říct? Čerpáte energii v přírodě a tvoření? Někdy si myslíte, že vás ostatní válcují? Lidé vás mají rádi pro váš zájem o ně a autenticitu? Občas vám někdo řekne, že se divně tváříte?
Pak pravděpodobně patříte mezi vysoce citlivé lidi. Koncept vysoké citlivosti nebo-li hypersensitivity prosadila americká psycholožka Elaine Aron. Jedná se o vrozený rys osobnosti (nazývá se sensory processing sensitivity), který vychází z citlivé nervové soustavy. Dochází k tomu, že pod vlivem podnětů z okolí se vaše nervová soustava rychle přesytí a vy se cítíte přehlcení a zmatení.
Elaine Aron uvádí, že vysoce citliví lidé zpracovávají svoje zkušnosti hlouběji – tzn., že o všem více přemýšlejí, všímají si věcí, které ostatním unikají, mají silnější emoční reakce – pozitivní i negativní.
Všímat si tolika věcí, tolik toho pociťovat, a o tolika věcech přemýšlet, způsobuje, že se snadno přetížíme. Takže potřebujeme daleko více klidu, než jiní lidé v našem okolí.
Tento rys osobnosti má podle autorky 15-20% populace (je to výsledek jejího výzkumu a fenomén se nadále zkoumá). Nejde o psychologickou diagnózu. Velmi snadno se ale může stát, že se pod vlivem tlaku z okolí a necitlivé výchovy rozvinou různé psychické obtíže. Hypersenzitivní lidé se nejčastějí cítí méněcenně, protože se zdá, že toho nezvládnou tolik jako druzí, protože jsou citlivější a křehcí. Dochází také k zaplavení mnoha emocemi a může to vypadat, že hypersenzitivní člověk má neobvykle silné emoce nebo časté změny nálady. Pokud nevíte, že jste vysoce citliví, můžete si myslet, že jste nenormální. Nebo vám to může někdo tvrdit.
Hypersenzitivní člověk ale v prvé řadě musí pečovat především o sebe a myslet na sebe, jinak se hodně rychle přetíží a je vyčerpaný a nemůže potom být přítomný ani dávat druhým. Pokud se takto chová roky, může dojít ke stavům dlouhodobé vyčerpanosti, potížím s imunitou, o psychických problémech nemluvě.
Je to každodenní výzva a celoživotní proces, na který je potřeba myslet. Proto jsem se i rozhodla spojit moje zkušenosti z psychologie a terapie, moje osobní zkušenosti jako hypersenzitivního člověka a vytvořit prostor, kde můžu také podporovat a inspirovat ostatní, aby svou citlivou část nezatracovali, ale aby jí veřili, pečovali o ní.
Jako psycholožka také vím, že hypersenzitivta není náš jediný rys, máme další charakteristiky, na které pod vlivem našeho přehlcení myšlenkami a emocemi, zapomínáme. Když od našeho hypersenzitivního rysu poodstoupíme a uklídníme se, můžeme si uvědomit, že jsme inteligentní, stabilní (pokud nejsme právě přehlcení), systematičtí, vytrvalí, cílevědomí atd. Poslouchala jsem jednou reportáž o Kirku Douglesovi, ve které říkali, že vždy když hrál silného, hledal jeho slabost a když hrál slabého, jeho sílu. Vždy se snažil najít rovnováhu. Je to něco, co mi přijde v práci s hypersenzitivitou velmi inspirativní, totiž hledat svoji sílu a rovnováhu. Chci vám také nabídnout pozitivní pohled na sebe a kultivaci toho jedinečného a krásného, které v sobě každý máme.
Chci vás také vyzvat k tomu, abyste vše, co tu je, četli s kritickým pohledem a přemýšleli vždy o tom, zda vám to sedne, co z toho pro vás platí. Můžete se setkat s tím, že někteří odborníci z oblasti duševního zdraví o tomto fenoménu neví. Nicméně hypersenzitivta se již od 90. let 20. století vědecky zkoumá a existuje o ní množství odborných seriózních článků. Jako určitá charakteristika nebo danost naší nervové soustavy je vždy ovlivněna prostředím, ve kterém jsme vyrostli. Vědecké psychologické články uvádějí, že hypersenzitivní děti mají potřebu pozitivního a podpůrného prostředí, ve kterém zcela vzkvétají. Opak nastává v prostředí nepodpůrném a nechápajícím, neřku-li necitlivém a ponižujícím. Zároveň jsou v naší společnosti oceňovány (a někdy až přeceňovány) sociální dovednosti, proto může být citlivost a z ní pramenící zdrženlivost v reakcích negativně vnímaná.
Pokud vás téma hypersenzitivity zajímá, zvu vás do přihlášení se k odběru mých emailů. Tam vám jednou týdně pošlu informace o hypersenzitivitě a tématech s ní souvisejících. Nabízím vám také možnost skype konzultace, pokud si nevíte se svými emocemi rady a máte dojem, že svět vás válcuje nejen někdy, ale spíše pořád. Zajímá mě také, jaké máte vy zkušenosti s vysokou citlivostí, jak vy ji vnímáte, budu moc vděčná za sdílení vašich zkušeností a nápadů, co by vás zajímalo, co vás trápí. Pro mě to jsou důležité informace a vodítka o čem psát, aby vám to bylo k užitku.